12. 11. 2023
Bytová nouze a nedostatek dostupného bydlení se v poslední době stávají stěžejními tématy veřejného zájmu. Tento problém reflektuje skutečnost, že získání samostatného a důstojného bydlení se stává čím dál obtížnějším pro stále rostoucí počet obyvatel. Zejména ve větších městech je situace alarmující, protože nárůst nájemného a cen nemovitostí má vliv na širokou škálu obyvatel, nikoli pouze na ty nejvíce finančně znevýhodněné.
Samotná dostupnost vhodného bydlení či jeho kvalita mají významný vliv také na další oblasti života – určují, zda máte vhodné podmínky pro výchovu Vašich dětí a do jakých škol budou chodit či ovlivňují dostupnost zdravotní péče.[1] Bez přístupu k dostatečnému a kvalitnímu bydlení mají totiž lidé omezený přístup ke všem důležitým zdrojům, včetně zdravotní péče, vzdělávání a zaměstnání. Nejvážnější důsledky tohoto nedostatku bydlení jsou patrné zejména u dětí, u kterých nevhodné bytové podmínky mohou výrazně negativně ovlivnit jejich budoucí životní dráhu.
Role obcí v zajišťování bydlení
Podle bývalé veřejné ochránkyně práv je nedostupnost obecního bydlení jedním z faktorů, které přispívají k bytové nouzi.[2] Obecní byty jsou majetkem obce, tedy o nakládání s nimi (včetně pronájmu) rozhoduje primárně sama obec. Je tak pouze v její kompetenci, komu byt z obecního bytového fondu pronajme, a komu nikoli. Na pronájem obecního bytu neexistuje právní nárok. Ani při nakládání s vlastním majetkem však obec nesmí nikoho znevýhodnit z diskriminačního důvodu.[3]
Nicméně obec při nakládání s vlastním bytovým fondem nemá postavení stejné s běžným soukromým pronajímatelem. Podle § 35 zákona o obcích je jejím hlavním úkolem vytvářet v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi podmínky pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.
Právní rámec pro činnost obcí je stanoven především zákonem o obcích. Co se týče otázky obecního bydlení, právní regulace je však poněkud neurčitá. Zákon nepřikazuje obcím explicitně ani povinnost poskytovat bydlení svým občanům, a nestanoví ani konkrétní podmínky, kterými by se obce měly řídit při poskytování obecního bydlení. „Řešení bytové situace je v současné době ponecháno na uvážení obcí. Toto uvážení však není zcela neomezené. Jestliže obec určitý systém řešení bytové situace vytvoří, musí tento systém respektovat základní ústavní předpoklady, jako např. princip rovnosti, zákaz libovůle apod.“[4]
Obce by měly při nakládání s vlastním bytovým fondem přihlížet k potřebám svých občanů. Sociální role obce jako nositele veřejné služby pro občany má převažovat nad ekonomickým přínosem pronájmu.[5]
Každá obec si může stanovit vlastní pravidla na podkladě svých preferencí a specifických místních podmínek. Vydání pravidel přispívá k tomu, že mají občané všechny informace a také jistotu, jak postupovat, pokud chtějí žádat o byt. Podmínky pro přístup k obecnímu bydlení a informace o pravidlech pro přidělování bytů by měly být transparentní, jasné, přehledné a veřejnosti volně dostupné.[6]
Podle Ministerstva vnitra[7] je orgán obce příslušný k vydávání pravidel a jedná se o akt dozorovatelný Ministerstvem vnitra podle § 127 zákona o obcích. Pravidla mají obsahovat základní informace – kdo je vydal, jak se žádá o byt, kdo rozhoduje o přidělení bytu, základní kritéria pro výběr budoucího nájemce, postup v případě přidělení či nepřidělení bytu, apod. Nesmějí bez relevantních a ospravedlnitelných věcných důvodů zakládat nerovné zacházení s žadateli o byt. Každá pravidla musí být v souladu se zákonem, zejm. s občanským zákoníkem a s antidiskriminačním zákonem.
Nový zákon o podpoře v bydlení
Obecně není sociální bydlení v České republice upraveno zákonem. I Ústavní soud poukázal na neexistující úpravu sociálního bydlení: „Tento stav je dlouhodobě neudržitelný; dostupnost sociálního
bydlení v souladu s mezinárodními závazky České republiky nemůže být ponechána na dobrovolnosti místních samospráv, popříp. neziskových organizací, charity či dobrovolníků.[8] Nedávno Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo návrh zákona o podpoře bydlení. Má za cíl chránit 1,3 milionu osob ohrožených bytovou nouzí. Jedná se zejména o děti, seniory, samoživitele i oběti domácího násilí. V bytové nouzi se nyní nachází 154 000 obyvatel ČR (a z toho více než 2/3 připadá na rodiny s dětmi).[9] V jihomoravském kraji je pak v bytové nouzi 5 000 domácností a 80 000 domácností je ohroženo bytovou nouzí.
Zákon však nikomu neukládá povinnost skutečně poskytovat sociální bydlení. Zákon o podpoře bydlení spoléhá na dobrovolnou účast obcí a dalších vlastníků nemovitostí, kteří mají poskytnout své nemovitosti potřebným. Úspěch celého tohoto systému tak závisí na ochotě poskytovatelů bydlení nabídnout své byty. Toto přirozeně přináší riziko nedostatku bydlení.
Závěr
Bytová nouze a nedostupnost bydlení jsou stěžejními problémy, které zasahují širokou veřejnost. Tyto obtíže odrážejí realitu, kde získání kvalitního bydlení je stále složitější, zejména ve větších městech, kde rostou nájemné a ceny nemovitostí, a to i pro střední třídu.
Nedostatek bydlení má však dalekosáhlé důsledky. Lidé bez dostupného bydlení mají omezený přístup k zdravotní péči, vzdělání a zaměstnání. Nejvíce trpí děti, jejichž budoucnost může být negativně ovlivněna nevhodnými bytovými podmínkami. Role obcí v této problematice je klíčová. Zákon o obcích jim dává pravomoc nakládat s obecními byty, ale neklade na ně povinnost poskytovat bydlení a nedefinuje podrobné podmínky.
Nový zákon o podpoře bydlení přináší naději. Je důležité společně hledat inovativní řešení, která zajistí, že kvalitní bydlení bude dostupné pro všechny občany bez ohledu na jejich sociální postavení nebo regionální původ.
Veronika Víchová, členka strany a právnička
[1] MIKULČICKÁ, J. Zákaz diskriminace v oblasti bydlení se zaměřením na činnost bytových družstev a společenství vlastníků jednotek. Soukromé právo. Číslo 7-8/2023, str. 57.
[2] Výzkumná zpráva veřejného ochránce práv ze dne 18. února 2020, sp. zn. 69/2019/DIS, Obecní bydlení z pohledu práva na rovné zacházení a role obcí při řešení bytové nouze, která je dostupná zde: https://www.ochrance.cz/uploads-import/ESO/69-2019-DIS-JMK-vyzkum_obecni_bydleni.pdf
[3] Viz. také Zpráva veřejného ochránce práv ze dne 25. května 2020, sp. zn. VOP 2266/2019. Dostupná z: Nalezené detail | Evidence stanovisek ombudsmana (ochrance.cz)
[4] Odlišné stanovisko soudce Ludvíka Davida k nálezu ve věci sp. zn. II. ÚS 2533/20.
[5] Zpráva veřejného ochránce práv ze dne 6. května 2021, sp. zn. VOP 2833/2021. Dostupná z: Nalezené detail | Evidence stanovisek ombudsmana (ochrance.cz)
[6] Výzkumná zpráva veřejného ochránce práv ze dne 18. února 2020, sp. zn. 69/2019/DIS, Obecní bydlení z pohledu práva na rovné zacházení a role obcí při řešení bytové nouze, která je dostupná zde: https://www.ochrance.cz/uploads-import/ESO/69-2019-DIS-JMK-vyzkum_obecni_bydleni.pdf.
[7] ŠPLÍCHAL, Jan. Pravidla pro přidělování bytů ve vlastnictví obce. Veřejná správa. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, červen 2019. Dostupné z: https://docplayer.cz/204667378-Pravidla-nebo-zasady-pro-pridelovani-bytu-ve-vlastnictvi-obce.html.
[8] Nález Ústavního soudu ze dne 25. dubna 2023, sp. zn II ÚS 2533/20.
[9] Ministerstvo pro místní rozvoj. Zákon o podpoře v bydlení. https://mmr.cz/getmedia/17efc9c3-3c33-4a1a-9682-2236c7f36921/01_research-letak-pro-PMS_V11_nahled.pdf.aspx