21. 5. 2024
Se zpožděním, které mi snad odpustíte, bych vás chtěl informovat o pár tématech, která se řešila na dubnovém zastupitelstvu.
Aut je hodně, nepokutujeme! Povídání o tom, jak je parkování důležitější než bezpečnost.
„Pokud bychom odtahovali špatně parkující auta, zmizelo by 50 % aut. Ale to nejde!“ Tak by se dal shrnout za mne nejdůležitější bod zastupitelstva,- Zprávy o činnosti Městské policie Brno a Policie ČR na území městské části Brno-sever za rok 2023. Zde vystoupil i občan, kterého daná zpráva zaujala stejně jako mě.
Meziročně (z roku 2022 na 2023) došlo k poklesu přestupků za stání vozidel z 6843 na 3366, u záboru vozidlem to bylo z 918 na 618. Je tady tedy patrný pokles. Když jsem se na zastupitelstvu zeptal zástupkyně Městské policie na důvody, vysvětlila mi, že v některých letech je případů jednoduše více, někdy jednoduše méně. A zcela upřímně nám na plénu řekla, že pokud by měli řešit všechny špatně parkující auta, zmizelo by z ulic Brna-severu 50 % aut. Zmínila také fakt, že Městská policie nemá dostatek lidí, a tento fakt pak dopadá na možnosti a kapacitu sboru jako takového.
Chápu, že má Městská policie podstav. Chápu, že je potřeba někde parkovat. Každý problém má však dvě strany.
Mám právo parkovat. Vaše bezpečnost a vaše práva mě nezajímají
„Špatné parkování je vzhledem k nedostatku míst všeobecně tolerováno v celém městě. V případě ohlášení jej ale musí městská policie sankcionovat, a pokud by byl z nějaké lokality podán podnět, může to městská část požadovat ze své úrovně.“ Tato slova najdeme v Severníku z července 2023.
Špatné parkování se tedy všeobecně toleruje. Znamená to, že pravidla neplatí? Že neplatí zákony? Městská policie přestupky přehlíží. Nemůže však daná praxe narušit naše vnímání právního státu?
Města jsou místem, kde na nepříliš velkém území žije obrovské množství lidí. Aby se všem lidem v daném území dobře žilo, je nutné, aby jeden druhého respektoval. To platí pro sdílené veřejného prostoru dvojnásob. Důvodem je to, že je ho ve městě tak málo. To, co by se mohlo tolerovat na venkově, to už není tak jednoduše přijatelné ve městě. Na venkově, na své zahradě pod lesem, může mít kdokoli klidně sedm aut. Nikoho tím neomezuje, nikomu nepřekáží.
Je možné použít tentýž princip i ve městě? A co v případě, kdy mé špatně zaparkované auto omezuje výhled, blokuje přechod nebo je před školou a může tím ohrozit bezpečnost a přispět k dopravnímu neštěstí? Proč by ostatní měli tolerovat mé parkování na chodníku? Proč by mě jako občana mělo zajímat, že si můj soused pořídil druhé auto, ale nemá kde ho zaparkovat?
Jinak to nejde. Nebo ano?
„Pro koupi auta musíte mít v Japonsku parkovací místo. Prodejce se zeptá na důkaz o parkovacím místě, které musíte buď vlastnit či si ho pronajímat, a to musí být v okolí 2 km od vašeho bydliště.“ Owning A Car In Japan: Truths And Facts (carfromjapan.com)
Zdá se vám to přehnané? Mně ne. Tento přístup je přesně tím, co by změnilo náš náhled na veřejný prostor a na to, co je možné ve veřejném prostoru dělat. Náš koncept svobody, jako možnosti dělat si cokoli, co se nám zamane, s sebou stále ještě nepřinesl onu druhou stranu mince, tedy že má svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. A parkování v Brně je něco, co omezuje svobodu velkého množství lidí. Od dětí, rodičů s kočárky až po seniory a zdravotně znevýhodněné. Veřejný prostor sdílíme. Městské prostředí s sebou přináší jistá specifika, především nutný respekt k ostatním.
Ve městě funguje městská hromadná doprava. Politici ODS se rádi předhánějí ve vychloubání, že je to to nejlepší, co v Brně máme. Paní primátorka se dokonce na marketingových plakátech ve vozech MHD chlubí, jak ráda MHD jezdí. Pojďme tedy MHD ještě zlepšit, udělat z ní opravdovou prioritu, která umožní přesednutí dalšího množství lidí z aut do vozidel hromadné dopravy. Pokud chceme všichni víme, že je nutné omezit počet aut ve městě, musíme lidem nabídnout alternativu.
Jaké další zásadní body jsme probírali?
Nehlasoval jsem pro prodej bytu na Nejedlého 6
Dalším bodem, který jsme na jednání řešili, byl prodej bytu v bytovém domě Nejedlého 6. Jak jsem uvedl při své kandidatuře do zastupitelstva, nesouhlasím s privatizací bytového fondu a tak jsem byl proti. Výsledné hlasování dopadlo 25 pro, 2 proti. V době, kdy je bydlení pro velkou část nízkopříjmových a mladých lidí nedostupné, město a městská část pokračuje v postupném rozprodávání bytů do soukromých rukou. Přijde mi to krátkozraké, smutné a nekoncepční.
Vzal jsem na vědomí prověřovací studii, která počítá s prodloužením trolejbusu na Lesnou
Debata o podobě hromadné dopravy na horní okraj sídliště Lesná se v posledních letech stala velmi emotivní a citlivou. Proto je dobře, že město dospělo k rozhodnutí. Jakkoli jsem příznivcem tramvajové trati až na horní okraj sídliště, věřím, že zpracovatelé studie opravdu vybrali nejvhodnější variantu. Tramvajová trať by podle mého cestujícím, kteří MHD reálně využívají, poskytla daleko pohodlnější formu cestování, která by nebyla tolik ovlivněna kolonami a provozem. To je však můj osobní názor. Uvidíme, jaká bude realita provozu trolejbusů.
Umlčení občanky
V průběhu jednání, přibližně v 15:37, přišla do sálu bývalá občanka naší městské části, které byla v minulosti ukončena nájemní smlouva v jednom z městských bytů. Zaměstnankyně úřadu jí nejprve naznačila, že přišla pozdě (tedy o sedm minut později, než kdy bylo okno pro občany). Uvedl jsem, že bychom měli o možnosti vystoupení občanky hlasovat. V demokratické společnosti bychom měli být připraveni na názor ostatních, jakkoli nám mohou být proti srsti. Není možné umlčovat ostatní, pokud chtějí voleným zástupcům občanů něco říct.
Starosta Maleček dal tedy o mém návrhu hlasovat s tím komentářem, že on chtěl dané hlasování právě navrhnout, je však otázkou, jak se k věci postaví ostatní zastupitelé.
13 zastupitelů bylo pro vystoupení občanky, 14 se zdrželo. Žena nemohla vyjádřit svůj názor. A nebylo to z důvodu, že by narušovala náš program či že bychom kvůli ní museli schůzovat do půlnoci. Ne. Někdo jednoduše nechtěl slyšet to, co měla občanka na srdci.
Pár minut po hlasování jsme skončili, naše jednání tak netrvalo ani hodinu.
Mgr. Ivo Skopal, zastupitel